Pro koho to je

Rovnou do vaultu, bez pluginu

Clean Clipper zapíše soubor .md přímo do složky, ke které mu jednou dáte přístup, přes File System Access API prohlížeče. Žádný komunitní plugin, žádný lokální server, žádné odkazy obsidian://. Obsidian si soubor převezme, až se do vaultu příště podívá.

Proč cesta do vaultu drhne

Většina cest z prohlížeče do Obsidianu vede přes komunitní plugin, lokální REST API nebo URI schéma. Každá z nich je další součástka, kterou je potřeba udržovat funkční, a rozbije se obvykle po aktualizaci, tedy ve chvíli, kdy si toho nevšimnete. Když k tomu musí Obsidian zrovna běžet, přibude podmínka, kterou při rychlém uložení nikdo neplní.

Druhá věc je úklid. Poznámka doputuje do vaultu i s cookie lištou, bočním menu a seznamem „čtěte dále“, takže si ji stejně musíte otevřít a ručně vyčistit. Do vaultu se tím dostane text, který v něm nikdy neměl být, a hledání pak místo vět nachází položky menu. Na společném měření 512 stránek zůstalo z opakovaných řádků menu 102 proti 282, 478 a 491 u tří porovnávaných nástrojů.

Třetí věc je pojmenování. Když se soubory jmenují podle náhodného titulku stránky, vault se během půl roku promění v hromadu, ve které se hledá jen fulltextem. Bez data v názvu nejde poznámky seřadit podle toho, kdy vznikl původní text, a bez podsložky leží novinový článek vedle referenční příručky. Rozdíl mezi archivem a hromadou dělá jedno rozhodnutí učiněné na začátku, ne úklid na konci.

Co se změní

• Žádný plugin, žádný lokální server, žádné odkazy obsidian://
• Obsidian nemusí být spuštěný – soubor tam prostě je, až ho příště otevřete
• YAML frontmatter s poli title, source, author, published a extraction, a vy si vybíráte, která z nich nechat
• Šablona názvu souboru s {title}, {date} a {domain}, plus podsložka uvnitř vaultu
• Pravidla pro weby pošlou Reddit do jedné složky a dokumentaci do jiné, každou s vlastním nastavením obrázků
• Při shodě názvů se hledá volné jméno s pomlčkou – vedle Článek.md vznikne Článek-2.md a starší poznámka zůstane
• Odkazy v textu se mění na poznámky pod čarou, takže odstavec zůstane čitelný a adresy stojí až na konci souboru
• Na výloze e-shopu nebo v nekonečné liště rozšíření řekne „žádný článek“, místo aby do vaultu uložilo tři sta odkazů

---
title: "Markovův řetězec – Wikipedie"
source: "https://cs.wikipedia.org/wiki/Markovův_řetězec"
date: "2005-03-11T20:41:07.000Z"
extraction: "dom"
---

Markovův řetězec je posloupnost náhodných veličin, u níž pravděpodobnost
přechodu do dalšího stavu závisí pouze na stavu současném, nikoli na tom,
jak systém do tohoto stavu dospěl.[^1]

[^1]: Prášková, Z.; Lachout, P. (2012). Základy náhodných procesů.
      Praha: Karolinum. s. 1–146.

Nastavení zápisu do vaultu

Nastavuje se jednou, pak už jde ukládání bez okna. První dva kroky určují, kam se zapisuje, další tři, jak se soubor bude jmenovat a co v něm bude.

1. Otevřete nastavení a v položce cílové složky vyberte adresář uvnitř vaultu – obvyklá volba je Clippings, ale funguje jakákoli složka. Prohlížeč se jednou zeptá na svolení a to si zapamatuje; nic mimo tuhle složku rozšíření nevidí.
2. Kliknutí na ikonu přepněte ze „schránky“ na „zapsat do složky“. Od té chvíle se při ukládání neotevře žádné okno: kliknete a soubor je ve vaultu. Náhled si vždycky vyvoláte zvlášť, když ho zrovna chcete.
3. Šablonu názvu nastavte na {date}-{title}. Vault se pak řadí chronologicky podle data vydání zdroje, ne podle toho, kdy jste zrovna klikli. U českých webů se počítejte s tím, že datum stránka často neuvádí; kde chybí, zbude z prefixu prázdno a soubor se seřadí pod názvem.
4. Ve frontmatteru nechte zapnutá pole title, source a published. Právě na tyhle tři se dá napsat dotaz v Dataview, takže z výstřižků jde postavit tabulku bez ručního přepisování čehokoli.
5. Založte pravidlo pro dva tři weby, ze kterých ukládáte nejčastěji: vzor adresy, podsložka, nastavení obrázků. Reddit tak skončí jinde než dokumentace, a to bez vašeho rozhodování při každém uložení.
6. Otevřete Obsidian a podívejte se do složky. Soubor tam je, i když jste Obsidian měli celou dobu zavřený – vault se prostě přečte znovu, až ho otevřete.

Hotové nastavení pro vault

Tyhle hodnoty počítají s tím, že poznámky ve vaultu zůstanou roky a bude se v nich hledat dotazem, ne očima. Proto datum v názvu a proto frontmatter, i když si ho po uložení nikdo nečte.

---
title: "Zálohování pomocí nástroje restic"
source: "https://www.root.cz/clanky/zalohovani-resticem/"
date: "2021-09-08T05:00:00.000Z"
extraction: "dom"
---

Restic ukládá zálohy po blocích a stejná data podruhé neuloží.

Tři večery ve vaultu

Rešerše k jednomu tématu

Sbíráte podklady k jednomu tématu a za odpoledne uložíte dvanáct stránek z různých webů. Ukládání jde bez okna, takže vás sbírání nezdržuje od čtení. Pravidlo pro dva z těch webů posílá výstřižky do vlastních podsložek, zbytek padá do Clippings.

Večer otevřete Obsidian a máte dvanáct poznámek se stejnou hlavičkou. Dotaz v Dataview nad polem source z nich udělá tabulku se zdroji, řazenou podle published tam, kde datum bylo. Nic z toho jste nepřepisovali ručně.

Poznámka, ze které se stane vlastní text

Chcete si nechat jeden odstavec, ne celou stránku. Označíte ho, uložíte výběr a do vaultu jde jen ten odstavec, ale s celým frontmatterem – takže později poznáte, odkud pochází, i když už kolem něj bude váš vlastní text.

Vlastní myšlenky připisujete pod uložený text a wiki-odkazy [[ ]] doplňujete sami, protože rozšíření je nevyrábí: muselo by hádat, na co ve vašem vaultu mířit. Frontmatter zůstane na místě a při pozdějším citování je z něj vidět zdroj i datum.

Tatáž stránka podruhé

Za půl roku otevřete stránku, kterou už jednou máte, a uložíte ji znovu, protože se mezitím změnila. Vznikne soubor s pomlčkou a číslem, původní zůstane netknutý.

Ve vaultu tak leží dvě znění vedle sebe a Obsidian je umí ukázat v jednom okně. Co přibylo a co zmizelo, rozhodnete sami – rozšíření dvě verze neporovnává a starší poznámku nikdy nepřepíše.

Proti jiným cestám do vaultu

Do Obsidianu se dá dostat z prohlížeče několika způsoby a každý za něco stojí. Poslední řádek říká i to, co stojí tenhle.

Když se něco pokazí

Rozšíření se znovu ptá na složku – proč?

Svolení k zápisu drží prohlížeč, ne rozšíření, a přijde o něj, když se smažou data webu, když se profil obnoví, nebo když se složka přesune či přejmenuje. Vyberte složku znovu v nastavení; nic dalšího se tím neztratí a už uložené soubory zůstávají, kde jsou.

Poznámka ve vaultu není, i když se uložila

Nejčastěji leží v jiné složce, než čekáte, protože se na tenhle web vztahuje pravidlo s vlastní podsložkou. Podívejte se do nastavení pravidel na cílovou podsložku. Druhá možnost je, že Obsidian ještě neproskenoval vault – zavřete a otevřete ho, nebo přepněte do jiného panelu a zpátky.

Proč je pole published prázdné?

Protože datum na stránce nebylo, kde ho hledat. Bere se z metadat – article:published_time, JSON-LD, time[datetime] – a nedopočítává se z textu ani z adresy. Na české padesátce nejnavštěvovanějších webů se datum nachází zřídka, v jejich JSON-LD prostě není; radši prázdné pole než smyšlený den.

Ve vaultu se objevila stránka plná odkazů místo článku

To se stává u rozcestníků, kde jste výstřižek vynutili. Rozšíření měří hotový Markdown a při podílu odkazů nad čtvrtinu ukládání odmítne – na měřených stránkách se podíl u skutečných článků držel mezi 0,036 a 0,064. Sestupte na stránku s vlastním textem a uložte ji odtamtud.

Co nedělá

S Obsidianem samotným nekomunikuje – jen zapisuje soubory do složky, kterou jste vybrali. Mimo tuhle složku se ničeho nedotkne, existující poznámky nečte ani neupravuje. Wiki-odkazy [[ ]] sám nevyrábí, protože by musel hádat, na co ve vašem vaultu mířit. Obrázky ukládá jako odkazy na původní web; přílohy do vaultu nestahuje.

Otázky